Nebezpečí skryté v našich vodách
Murény, barakudy, kosatky a jiná nebezpečenství číhají na plavce v divukrásných mořích. V našich řekách můžeme očekávat leda tak zrádné proudy, víry, sem tam na dně střepy, v rybnících protivné sinice a slabší povahy se mohou bát vodníka. Opravdu nejsou naše ryby nebezpečné? Nekoušou? Zeptali jsme se autora mnoha podvodních filmů z našich vod, Severočecha Hugo Habrmana.
I naše ryby mohou kousnout, ale nejsou vůbec nebezpečné. Ale stane se, že když candát hlídá pod vodou svoje hnízdo, je tak zodpovědný ke své úloze, že neváhá napadnout moji kameru, ruku či obličej.
Kousnul vás tedy?
Kousal, co se do něho vešlo!
Vy jste použil termín hnízdo?
Ryby si hnízdo tlučou. Ony si ve dně vytlučou takovou jamku, uprostřed jamky je trs trávy nebo křoví a do něho nakladou jikry. Z nich se potom vylíhne plůdek a ten ony hlídají. Sumec je další rybou, která si dělá hnízdo, to je tak veliké, že mi to připadá jako jeskyně. Pod břehem si vytluče, většinou ve velice mělké vodě, takovou noru v písčitém svahu, alespoň jak jsem měl možnost vidět, anebo si zaleze do velice hustého roští. I tam se nám podařilo natočit, jak hlídá své jikry, které byly přímo před vchodem. Tenkrát jsem si myslel, po zkušenosti s candátem, že ten sumec na mě zaútočí. Ale byl jsem docela překvapen, protože sumec se zbaběle zašil do své nory, zvířil vodu tak, aby ho nebylo vidět a nechal jikry jikrami. Takže oproti candátovi je to pro mě zbabělec.
Jihočeši mají jinou zkušenost. Ing. Stanislav Valenta se sumcem, a s candátem zas Jan Klimeš. I když je to zkušenost z dočasného umělého chovu.
Valenta: My jsme vytírali sumce v líhni. Byli velcí asi 1,2 metru. Já je hlídal přes noc a stalo se, že jak se zahřívala teplota, aby se ráno mohli vytírat, ti sumci vyskákali z kádě.Oni byli před tím výtěrem nadupáni hormony. Dal jsem si tedy do jedné strany žlabu sak a z druhé strany jsem si chtěl sumce ulovit. Byl jsem v lovákách, nohou jsem si ho chtěl do saku nahnat, tak jsem ji dal za tu káď. Najednou padla rána a já nevěděl, jestli tu nohu ještě mám. Ten sumec, zřejmě jak viděl černou barvu, myslel, že je to jeho sok a začal mi tu nohu drtit . Vyrval jsem mu ji z tlamy a ta gumovka byla celá jako by ji někdo vzal rašplí, tak byla obroušená.
On má zuby?
Má takové jemné zuby, jako u pilníku. Totiž u sumců, když necháte dva samce spolu v jedné kádi, tak se úplně zničí.
Klimeš: Mně se stalo něco podobného. Při poloumělém výtěru se candát vytírá na nějaké umělé podložky. Kdysi dávno mně kolega vykládal, když začínal v Pohořelicích, že kontroloval candátí hnízd. Mlíčňáci si hnízdo tvrdě hájí, perou se i mezi sebou, bojují o místo. Ten, který vyhraje, hnízdo obsadí a vyčistí, za čas přivábí jikernačku a vytře se. Její činnost tím končí, protože mlíčňák ji pak vyžene a stará se o potomstvo sám. A teritorium si stále hlídá. A už to bylo koncem výtěru, bylo už teplo a já úplně zapomněl na tu příhodu, co mi vyprávěl kolega. A vlezl jsem do vody jen v trenkách. Ten mlíčňák po mně tak tvrdě vyjel, hryz mě do palce, že byl krásně vysoustruhován, jak jsem zjistil poté, co jsem vylítl z té sádky, protože jsem se hrozně lekl.
I ryby našich vod tedy umějí kousnout. Rybáři si v umělých líhních musejí dávat pozor a plavci by se v jarních vodách neměli přibližovat k hnízdům candátů a sumců. Pak naše ryby nebudou nebezpečné. Pokud se ovšem k nám z horních toků polských řek nedostanou a nerozmnoží se tu amazonské piraně. Tam se dostaly pravděpodobně vinou nezodpovědných akvaristů.
zdroj: český rozhlas
Kousnul vás tedy?
Kousal, co se do něho vešlo!
Vy jste použil termín hnízdo?
Ryby si hnízdo tlučou. Ony si ve dně vytlučou takovou jamku, uprostřed jamky je trs trávy nebo křoví a do něho nakladou jikry. Z nich se potom vylíhne plůdek a ten ony hlídají. Sumec je další rybou, která si dělá hnízdo, to je tak veliké, že mi to připadá jako jeskyně. Pod břehem si vytluče, většinou ve velice mělké vodě, takovou noru v písčitém svahu, alespoň jak jsem měl možnost vidět, anebo si zaleze do velice hustého roští. I tam se nám podařilo natočit, jak hlídá své jikry, které byly přímo před vchodem. Tenkrát jsem si myslel, po zkušenosti s candátem, že ten sumec na mě zaútočí. Ale byl jsem docela překvapen, protože sumec se zbaběle zašil do své nory, zvířil vodu tak, aby ho nebylo vidět a nechal jikry jikrami. Takže oproti candátovi je to pro mě zbabělec.
Jihočeši mají jinou zkušenost. Ing. Stanislav Valenta se sumcem, a s candátem zas Jan Klimeš. I když je to zkušenost z dočasného umělého chovu.
Valenta: My jsme vytírali sumce v líhni. Byli velcí asi 1,2 metru. Já je hlídal přes noc a stalo se, že jak se zahřívala teplota, aby se ráno mohli vytírat, ti sumci vyskákali z kádě.Oni byli před tím výtěrem nadupáni hormony. Dal jsem si tedy do jedné strany žlabu sak a z druhé strany jsem si chtěl sumce ulovit. Byl jsem v lovákách, nohou jsem si ho chtěl do saku nahnat, tak jsem ji dal za tu káď. Najednou padla rána a já nevěděl, jestli tu nohu ještě mám. Ten sumec, zřejmě jak viděl černou barvu, myslel, že je to jeho sok a začal mi tu nohu drtit . Vyrval jsem mu ji z tlamy a ta gumovka byla celá jako by ji někdo vzal rašplí, tak byla obroušená.
On má zuby?
Má takové jemné zuby, jako u pilníku. Totiž u sumců, když necháte dva samce spolu v jedné kádi, tak se úplně zničí.
Klimeš: Mně se stalo něco podobného. Při poloumělém výtěru se candát vytírá na nějaké umělé podložky. Kdysi dávno mně kolega vykládal, když začínal v Pohořelicích, že kontroloval candátí hnízd. Mlíčňáci si hnízdo tvrdě hájí, perou se i mezi sebou, bojují o místo. Ten, který vyhraje, hnízdo obsadí a vyčistí, za čas přivábí jikernačku a vytře se. Její činnost tím končí, protože mlíčňák ji pak vyžene a stará se o potomstvo sám. A teritorium si stále hlídá. A už to bylo koncem výtěru, bylo už teplo a já úplně zapomněl na tu příhodu, co mi vyprávěl kolega. A vlezl jsem do vody jen v trenkách. Ten mlíčňák po mně tak tvrdě vyjel, hryz mě do palce, že byl krásně vysoustruhován, jak jsem zjistil poté, co jsem vylítl z té sádky, protože jsem se hrozně lekl.
I ryby našich vod tedy umějí kousnout. Rybáři si v umělých líhních musejí dávat pozor a plavci by se v jarních vodách neměli přibližovat k hnízdům candátů a sumců. Pak naše ryby nebudou nebezpečné. Pokud se ovšem k nám z horních toků polských řek nedostanou a nerozmnoží se tu amazonské piraně. Tam se dostaly pravděpodobně vinou nezodpovědných akvaristů.
zdroj: český rozhlas